Kamnářství Radovan Hájek
Typy vytápění |
 Jednotlivé typy vytápění které bych tady rád zmínil rozdělím do třech kategorií a to na topidla předávající tepelnou energii sáláním a topidla předávající tepelnou energii konvencí (prouděním) , jejich kombinace a vytápění pomocí teplovodního výměníku .
Sálání:
Do této kategorie patří klasická kachlová a omítaná kamna ve všech třech typech konstrukcí (těžká, polotěžká a lehká) .
Klasická kachlová, nebo omítaná kamna jsou topidla obsahující keramické ohniště, nebo typovou kamnovou vložku a dále akumulační tahový systém v různém provedení.
Podstatné pro tento typ kamen je že neobsahují žádný větrací otvor, kterým by byl vzduch ( který je v tělese kamen zahřátý na velmi vysokou teplotu) vypouštěn do obytného prostoru. Předávání tepelné energie se tedy děje pouze přes plášť těchto topidel sáláním, což je proces podobný slunečnímu záření. Nejprve se takto zahřejí předměty a osoby, na které dopadá tepelné záření a teprve následně vzduch ve vytápěném prostoru. Tento typ vytápění využívá relativně nízkých teplot a proto je k našemu zdraví mnohem šetrnější, než typ konvenční, kde dochází vlivem vysokých teplot k přepalování prachových částic a nerovnoměrnému rozložení teploty v prostoru.
Pro vytápění prostor mimo ten, ve které stojí hlavní část topidla se používá tzv. system HYPOKAUST. Tento system pracuje tak, že se do prostor, které mají být vytápěny vede vysoce zahřátý vzduch z hlavního tělesa kamen do tepelných výměníků (většinou kachlových, nebo omítaných), kde tento vzduch předá svoji tepelnou energii sáláním přes plášť výměníku a ochlazen se vrací do hlavního tělesa topidla.
Výhodou těchto topidel je nižší prašnost, příjemnější pocit tepla, vysoká účinnost a tím i nižší náklady na topení vč. šetrnosti k životnímu prostředí.
Nevýhodou je vysoká setrvačnost topidla, což ho předurčuje ke stavbě hlavně do trvale obývaných objektů.
Konvence:
Do této kategorie patří klasický teplovzdušný system, kde je do krbové, nebo kamnové obestavby použita litinová, nebo ocelová vložka, od níž se vzduch který je nasáván ve spodní části systému ohřeje na velmi vysokou teplotu a následně dojde k jeho vypuštění v horní části do obytného prostoru. Tento ohřátý vzduch lze rozvádět do celého objektu, pokud zajistíme cestu, kudy se ochlazený vzduch vrací do centrální místnosti, ve které stojí topidlo. Vzhledem k tomu, že je teplý vzduch vypouštěn v horní části systému a ve spodní nasáván, dochází ke proudění, které má za následek vytápění prostor, do kterých je systém zaveden. Teplota v těchto místnostech však není rovnoměrná a rozdíl teplot u stropu a u podlahy je značný.
Výhodou tohoto systému vytápění je malá setrvačnost a tedy krátký čas mezi zatopením a začátkem předávání tepla.
Nevýhodou je vysoká prašnost, přenášení hluku při zabudování do více prostor, problém pro alergiky a nižší účinnost u některých typů vložek.
Z těchto důvodů je tento system vhodný na chalupy a objekty pro rekreaci.
Dalším typem jsou topidla kombinující oba předešlé systémy. Jsou to kamna nebo krby, které mohou fungovat teplovzdušně, aby bylo rychle dosaženo požadované teploty a následně je proudění znemožněno a topidlo funguje jako sálavé a akumulační. Těmito typy se dá překlenout prostor kde jsou oba předešlé druhy samostatně nevyhovující.
Jako další varianta jsou topidla obsahující teplovodní výměník, ze kterého je vedena teplá voda do systému radiátorů, podlahového vytápění, nebo jejich kombinace. Tato topidla se vyznačují snažším rozvodem tepla do celého objektu, a v případě současného zapojení s kotlem na el. energii, nebo plyn je to řešení pro vytápění celého objektu. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena, do které se musí počítat i s rozvodem TUV. |
